pooh... není to blbost...

Dneska ráno jsme se probudil (jestli tomu, co bylo v noci se dá říkat spánek...) a řekl si že bych strašně rád napsal o mém nejoblíbenějším hrdinovi, který se jmenuje Pooh.
Dokonce jsem si stáhl u Kačky i tady ten obrazek, ale nejak jsem se k tomu nedostal, nebo jsem spíš nevěděl, co napsat, aby to taky někoho zajímalo, a tak jsem tu myšlenku pustil k vodě...
Potom jsem ale přijel domů a... peťa s alim koukali na Pú a Vánoce, či tak nějak...
Byl to strašně dojemný příběh a když se to tak sešlo, nakonec o tom něco napíšu...

Králík se nazlobil na medvídka, prasátko, tygra a iáčka za to, jací jsou a jak se k němu chovají... medvídek mu pořád jí med, prasátko se strachy schovává pod jeho postel, tygr mu svým skákáním vždy všechno zničí a iáček je pořád takovéj smutnej... Králíka už přestalo bavit, jak jsou jeho kamarádi nedokonalí, že nejsou podle jeho představ a řekl jim to do očí.... že proto, jací jsou s nimi už nemůže být a odchází... a odešel...
Všem zvířátkům to přišlo strašně líto a chtěli aby s nimi králík byl a tak si dali novoroční předsevzetí, že se změni...
Medvídek přestal jíst med (a stal se z něj smutný medvídek)... iáček přestal být smutný ( a nahradil si to tím, že začal jíst med), prasátko začalo hopsat a to ho zbavilo jeho strachu a tygřík si uvázal na ocas kámen, aby hopsat nemohl... a začal se najednou všeho bát...

Doběhli za králíkem, který byl už na odchodu a ten, když si všiml, že jsou všichni ještě podivnější, než byli předtím, definitivně se rozhodl jít pryč.... a odešel

Když šel, stalo se neštěstí a on uvízl na stromě a hrozilo že spadne a ublíží si... prasátko to videlo a začalo se o králíčka bát... tygr si odvázal kámen a vyhops nahoru a králíka sundal... přitom shodil vcelí hnízdo přímo méďovi na nos a on med mu stekl do tlamy... nakonec z toho rozčílení se zapomněl iáček radovat a stal se zase smutným....
Najednou byli všichni zvířatka hodně smutné, protože si uvědomili, že se nedokázali změnit a že jsou stejní jako předtím a že kvůli toho králík určitě odejde...

Králík si ale uvědomil, co znamená přátelství, na čem je založený jejich vztah... uvědomil si, že udělal chybu a že se musí změnit on sám... a změnil se... ale ne kvuli svým přátelům, ale kvuli sobě samému... vrátil se domů a bylo vše při starém... tak, jak to měl králík stejně nejraději... ustrašené prasátko, zběsilí tygr, smutny iáček a hloupoučký méďa...

kryštůfek to pak zakončil větou, která se mi fakt moc libila: přátele ti pomáhají být víc sám sebou =o)
a celý příběh končil písničkou, kde se zpívalo:Díky přátelům za spoustu dní, kdy krásně bylo nám...
a tak i já vám chci říct, protože zpívat neumím =,o( díky přátele za spoustu dní, kdy krásně bylo nám =o)