padá hvězda, něco si přej....

Stalo se to v ponděli a bylo to naprosto úchvatné... asi už to nikdy nezažiju a protože jsem něměl fotak, tak si to asi budu muset jenom pamatovat.... ale musim říct... byla to šupa =o)

Šel jsem se takhle projít se Su po náročném a dlouhatanánském učení... pomalu jsme směřovali domů a vzali jsme to kolem řeky, protože se nám ani jednomu moc domů ještě nechtělo... a jak jsme tak rozebírali takové ty povrchní věci, jako třeba světový mír, či hladomor a najednou Su zakřičela podívej a ukázala na oblohu...docela mě naštvalo, že mi tak neomaleně skočila do řeči, právě když jsem mluvil o tom, že jsem nalezl lék na rakovinu,... zakřičela tak že jsem uplně zapomněl, jak se vyrábí...
tedy zakřičela koukej a ukázala na oblohu.... chvíli mi trvalo než jsem se rozkoukal a ona povídá... padá hvězda, něco si přej... a já na ni koukal a v duchu jsem si řekl... heeej ta je tak krásná (teď mám na mysli hvězdu, ne Su) heeej ta je tak krásná, fakt bych si mohl něco přát... ale... ne, ja na to neveřím.... a po celou tu dobu jsme koukali jak padá... chápete to? schválně si to zkuste zrekonstruovat, jak dlouho musela ta hvezda padat, když jsme si při tom stihli tolik toho říct a na tolik věcí myslet... hej padala fakt dlouho.... jako že vždy když padala hvězda, tak až když zhasla, napadlo mě... heeej neco si přej,.... ale tahle padala tak dlouho, že jsem měl i čas přemýšlet nad tím co si přát a tak...padala snad 4 vteřiny...

Bylo to opravdu hezké zakončení večera a myslím, že to byl zážitek na celý život, protože takovéhle věci člověk jen tak nevidí =o)