brýle

no možná vám to příjde docela moc divné, jako že píšu post o brýlích, tomu rozumím, ale to by jste nevěřili, že jsem je konečně našel... jako že po měsíci a půl...jsem ani vůbec netušil, že bych se s nimi ještě někdy shledal... a víte kde leželi? no... ano... v kanceláři... někdo je zahodil do gauče, ano ano, přesně do toho gauče, který jsem už 6 krát prohledal... tak tam je našel včera dalibor... tudíž dalibore... DIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIKYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYY

večerní výření....

včera v šest jsem opustil Zuzi, byl jsem moc unavený a tak jsem šel "spát"... moje odpolední spaní se ale zvrhlo v noční výření... začalo to tak že když jsem zalehl do postele zazvonil telefon a peťa říká... hele jsme na kolibě, doraziš? ja na to... sorač ale jsem strašně unavený a přes celé město se fakt nepošinu.... A on nastartoval naše nové žihadlo a přijel pro mne....
Strávili jsme fajn večer při kofole (samosebou) a pak, tak asi neco po deváte jsme jeli domů... ja, dalibor, peta a míša... co se ale nestalo... když jsme vystupovali, míša řekla: "co takhle někam zajet?" a mi ani nemrkli okem a řekli... jo jedeeeeeeem... a jeli jsme... míša se ještě zastavila doma, vzala nějaké to žrádílko a vyrazili jsme. A kam? no na Hartu... jako že na Slezskou Hartu. Proč? Blbá otázka... co se tak asi dělá v jedenáct večer na hartě? se koupe, ne? tak jsme jeli a jeli a zažili vela srandy až jsme kolem deseti dojeli...na místo...vylézli jsme z auta u Harty... heeeeeeej a voda byla studena a mi nikdo neměli plavky... co z toho plyne? no, že jsme tam naskákali, samosebou... ale chvili nam to trvalo (daliborovi asi 2 minuty, nez se svlékl) no a mi se rozhodovali asi 45 minut =o)
ale odvaha nas neopusila a nakonec jsme tam hooopli... všechno jsme završili hezkou ranní večerí na parkovišti nedaleko harty a něco okolo jedné jsme byli doma... v Krnove...
prostě takový normální večer... a jsem zase unavený => jdu spát... teď ale doopravdy... brou noc =o) či poledne?

dopis

přišel mi teď dopis, ale neznám odesilatele a příjemce taky nejsem já... je to divny dopis, tak strasně zvláštně hřeje v ruce, až se mi nechce odkladat, no kažpodádně je to moc příjemné... budu muset jit... jednou rukou se mi stejně špatně píše...

hermelín

hermelín, můj nejoblíbenější sýr...a teď jsem se dozvěděl, že když ho jíte, docela riskujete, že semůžete nakazit listeriózou, což je infekční onemocnění způsobené grampozitivní bakterií Listeria monocytogenes .

U lidí se vyskytuje spíše sporadicky, nicméně může dojít i k epidemiim. U zdravých lidí s dostatečnou imunitou probíhá bezpříznakově nebo jako onemocnění podobnéchřipce. Z takto závažně němocného člověka se postupem času stává Lister (red dwarf)...jde o nevratny proces.

Toto onemocnění však nemá tak drastycký průběh, jako níže zmiňované, na první pohled stejné onemocnění, které způsobuje grampozitivní bakterií Rimria monocytogenes, kde hovoříme o tzv. Rimróze. Lidé nakažení touto chorobou jsou častokrát odsouzeni k osamocenému životu, popř. k životu v koloniích, nazývaných též jako Rimroland. Rimróza je v dnešní době stejně problematické onemocnění, jako v minulosti lepra, čili malomocentství.

varování:
narazíte-li na nějaký hermelín, který vykazuje jasné známky přítomnosti jakékoliv plísně, okamžitě kontaktujte nejbližší higienickou stanici. V žádném případě nekonzumujte...

krajinka

večír jsem se byl projít a potkal jsem docela úžasnou věc, jsem se rozhodl, že se o ní s vámi podělím, jen tak, aby jste měli lepší naladu, jako já měl...
Ale hezkyyy, co? stoji na to mrknout ve zvetseni...

Johnsing

snad tento článek neurazí žádného tensingáře a snad ani nevznikne nove hnuti odporu, bitev a vřav, stejně jako se řežou katolíci a protestanti v Severním Irsku...

Ano ano přátelé, je to tak... rozhodl jsem se vydat po stopách velkého Tena a stejně jako on jsem se rozhodl založit sing... uchvátila mne tato myšlenka a proto jsem se vydal před 14 dny do hudebky, kde chodím na hodiny zpěvu a musím říct, je to naprosto úžasné...
paní moje učitelka je ze mne uplně strašně nadšená, jaké dělám pokroky (i když když jsem přišel, čekala, že muj zpěv, jestli se tomu tak da -popř. dalo- říkat bude lepší) ale....je teď nadšená a já tam strašně moc rád chodím... Hej a že to je šupaaaaaa..... (no a když už je něco šupa, tak to pak opravdu stojí za to...) no a kromě zpěvu jsme se taky učili dýchat a dělali jsme různá cvičení a vidím u sebe postup kupředu, za což jsem ji docela moc vděčný, protože bych si nedokázal představit, že jde za tak krátkou dobu udělat tolik práce =o) to ovšem neznamená, že mě jde už poslouchat, nechci tady vyvolávát falečný dojem... Ale musím říct, že se mnou opravdu ráda pracuje, protože se nám už nejednou stalo, že jsme přetáhli naši hodinu třeba o 15 minut a ani jeden jsme si toho nevšimli...

Jen se opravdu moc a moc bojím, aby nevznikl spor mezi Johnsingem a Tensingem, protože by to opravdu nesplnilo svuj účel... jako že moje myšlenka není konkurovat Tensingu (jelikož velký Ten je mým, mým velkým, ale opravdu velkým, možná největším, možná nejnejvětšejším vzorem, kterého tato planeta nosí)... takže prosím neberte zakládání Johnsingu jako nepříjemnost, jelikož stejně jako velký Ten, tak i malej Johny chtějí jednu jedinou věc... najít prostor, kde se můžeme setkávat s nevěřícími lidmi a kde se mohou oni setkávat s Bohem =o)

tak teď právě kutím nad logem a nad designem takže kdyby jste měli nějake napady, tak mi napište, nebo pošlete na mail....
(pozn. to, že nazev tensing vychazi z pojmu zpev náctiletych, nebo-li teenageru neni spravy a často se setkávám s touto špatnou interpretaci, která ubírá slávu velkému Tenovi... to jen pro doplnění)

fakt ulet...

tak jako ze jsem videl opravdu hodne videí, tak tohle stoji opravdu za to a doporucuji se na to podivat minimalne desetkrat, pac to nema konkurenci... chtel bych asi byt takovy umelec...
http://video.google.com/googleplayer.swf?docId=-1246174515665636969

státní maturita

... u tohohle vtipku jsem se opravdu zasmál. Nejhorší na tom je, že s trochou nadsázky to tak ale opravdu občas i vypada...

Pepan prodává na základní škole drogy. Na jednom jointu má zisk 20 Kč, na jedné dávce
perníku 100Kč a na jedné dávce heroinu 200Kč. Ve třídě je 25 žáků, z nichž 15 kouří trávu,
pět užívá pervitin a pět heroin. Protože marihuana není návyková, kupují huliči dva jointy
denně a další feťáci jednu dávku denně. Jaký čistý zisk dosahuje Pepan, když:
a) 10% ze zisku platí řediteli školy
b) 20% ze zisku platí obecnímu policajtovi
c) učiteli musí prodávat trávu bez zisku.
Vyjádřete v % změnu Pepovy ekonomické bilance, když po návštěvě Dr. Doudy a Presla
začne všech 25 žáků hulit trávu a jeden heroinista přejde na metadon, který se dostane
jen v Drop-inu

stary příběh, ale ne každý ho zná...

V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya … Jedno z nich bylo malý
věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se
táže: "Věříte vlastně v život po porodu?" Malý věřící: "Ano, samozřejmě,
je přece zcela zjevné, že život po porodu existuje . Náš život tady tu
je jenom proto, abychom rostla a abychom se připravila na život po
porodu, abychom byla dost silná na to, co nás čeká." Malý skeptik: "To
je blbost, žádný život po porodu přece neexistuje. Jak by měl vlastně
takový život vůbec vypadat?" Malý věřící: "Ani já to nevím přesně.Ale
určitě tam bude mnohem více světla než tady. A možná, že dokonce budeme
běhat a jíst ústy."

Malý skeptik: "To je úplný nesmysl. Běhat, to přece nejde. A jíst ústy,
to je úplně směšná představa. Máme přece pupeční šňůru, která nás živí.
A mimo to je nemožné, aby existoval život po porodu, protože pupeční
šňůra je krátká už teď." Malý věřící: "Určitě je to možné. Jen bude
všechno kolem trochu jinak, než jak jsme tady zvyklí." Malý skeptik:
"Vždyť se ještě nikdy nikdo zpoza porodu nevrátil. Porodem prostě život
končí. A vůbec, život je jedno velké trápení v temnu."Malý věřící:
"Připouštím, že přesně nevím, jak bude život po porodu vypadat .... ale
v každém případě pak uvidíme maminku a ona se o nás postará."

Malý skeptik: "Máma?!? Ty věříš na mámu? A kde má jako být?" Malý
věřící: "Vždyť je tu všude kolem nás. Jsme a žijeme v ní,
prostřednictvím ní. Bez ní vůbec nemůžeme existovat." Malý skeptik: "To
je pěkná hloupost! Z nějaké mámy jsem neviděl ještě ani kousíček, takže
je jasné, že nemůže existovat." Malý věřící: "Někdy, když jsme úplně
zticha, můžeš zaslechnout, jak zpívá. Nebo cítit, jak hladí náš svět.
Pevně věřím tomu, že náš skutečný život začne až potom!"

mládež

Chtěli jsme se dnes vydat po stopách Ježíše Nazaretského =o) a tak jsme se vydali na kopec, witch is called cow hora, kde jsme se chtěli po jeho vzoru modlit...
Cesta a tak vlastně vše kolem bylo užasné.... např. ten hnůj, který smrděl všude kolem dokola =o(
tak jsem řekl... to by byl hec do toho skočit (ještě z něho kouřilo) a můj bratr na to... za kolik? A ja na to... šel bys za 200? a peta asi jo. "Opravdu?" Peta:"300". Marťa:"dam ti 300", zdeněk:"přihodím 100" Honza: "přihodím taky 100", Luki "a sto navrch..."
No a peťa sundal moji mikinu (kterou na sebe pak stejně vzal takže jako by ji nesundal), vzal to s rozběhem a letěl a přistál v tom hnoji, potom se rozběhl podruhé a potřetí a pak ještě kotrmelec a měl vyděláno =o)

Jelikož jsme se šli modlit a Peta příliš nevoněl a všem byla zima, tak jsme si po hodinovém pochodu na kopec dali krátkou pětiminutovku a šli...
Vzal jsem to s rozběhem a děcka se přidali a tak jsme všichni při slunce zapadu běželi z kopce dolu skrz pole či rozkvetlou loukou a dole skákali v kolečku do prava a pak do leva a pak do prava než přišli ostatní

byl to fajn večer.... a pak slunce zapadlo

malá tragédie

sladká ovocná šťáva
sladká ovocná šťáva a sršeň
sršen

sršen v kanceláři
sršeň v kanceláři a Johny
Johny

dnešní noc

sice si říkám, koho to asi tak bude zajímat, ale chtěl jsem to sem napsat, protože jsem nikdy nic tak užasného nezašil a i když to asi neoceníte, rád se o to podělím =o)

Dneska v noci jsem spal uplně jako šípkovéj princ no a nevím, jak to napsat, jako že se mi nic nezdálo, nebo si to asi nepamatuju, vím jen, že jsem se často budil s uplně dobrou naladou... jako že jsem se vzbudil za noc asi tak osmkrát, ale uplně happy =o) švihem jsem nadskočil nad postel, ve vzduchu se obrátil a opět usl =o) Docela crazy, co? taky si říkám...
Tak teď tak hodinku sedím a kutím nad tím, co se mi asi zdálo, že jsem měl tak crazy naladu a nic, ale opravdu nic mě nenapadá... divný co?
Možná (ale nevím to jistě) mě napadá jedna jedinná věc, která se mi mohla zdát... že mám svoji hudební kapelku a koncertujem.... ale stejně tak se mi mohlo zdát o tom, že vstanu z postele a za oknem uvidim hromadu bílého sněhu, nebo o sedmikrásce v jarní trávě, nebo o žirafě v africe, nebo o...a nepoznal bych to.

háskí to dnes začalo, snad to skončí líp než dobrmansky

padá hvězda, něco si přej....

Stalo se to v ponděli a bylo to naprosto úchvatné... asi už to nikdy nezažiju a protože jsem něměl fotak, tak si to asi budu muset jenom pamatovat.... ale musim říct... byla to šupa =o)

Šel jsem se takhle projít se Su po náročném a dlouhatanánském učení... pomalu jsme směřovali domů a vzali jsme to kolem řeky, protože se nám ani jednomu moc domů ještě nechtělo... a jak jsme tak rozebírali takové ty povrchní věci, jako třeba světový mír, či hladomor a najednou Su zakřičela podívej a ukázala na oblohu...docela mě naštvalo, že mi tak neomaleně skočila do řeči, právě když jsem mluvil o tom, že jsem nalezl lék na rakovinu,... zakřičela tak že jsem uplně zapomněl, jak se vyrábí...
tedy zakřičela koukej a ukázala na oblohu.... chvíli mi trvalo než jsem se rozkoukal a ona povídá... padá hvězda, něco si přej... a já na ni koukal a v duchu jsem si řekl... heeej ta je tak krásná (teď mám na mysli hvězdu, ne Su) heeej ta je tak krásná, fakt bych si mohl něco přát... ale... ne, ja na to neveřím.... a po celou tu dobu jsme koukali jak padá... chápete to? schválně si to zkuste zrekonstruovat, jak dlouho musela ta hvezda padat, když jsme si při tom stihli tolik toho říct a na tolik věcí myslet... hej padala fakt dlouho.... jako že vždy když padala hvězda, tak až když zhasla, napadlo mě... heeej neco si přej,.... ale tahle padala tak dlouho, že jsem měl i čas přemýšlet nad tím co si přát a tak...padala snad 4 vteřiny...

Bylo to opravdu hezké zakončení večera a myslím, že to byl zážitek na celý život, protože takovéhle věci člověk jen tak nevidí =o)

eXtreme heeeeec booooj

Tak máme za sebou další úžasný hec boj a bylo to uchvatne... to by člověk až nevěřil do čeho ty děcka jdou, když je dobře namotivujete =o)
tak co vše jsme měli dnes.... tedy kromě pikaa, které je vždy a všade...
například vypít 2 dc mléka, ve kterém byl rozpuštěna hořčice, nebo chappy bunny, čili papričky, na obr. je taky maskovaná krémská hořčice pod šlehačkou, nebo třeba venku dělali před lidlem nejdelší provaz ze svého oblečení... docela chlama, když vidíte 20 děcek pobíhat v trenkách před lídlem. (holé zadky tam naštěstí nebyli, i když jedna holčina přihodila i své tričko...na neštěstí štěstí měla na sobě dvě)
Prvotní nadšení brzo opominulo a došlo brzy na tvrdý souboj dvou nekompromisních týmů...
Speed a HEEEC Machři...
byl to nelítostný souboj, kteří nakonec vyhráli HEEEC MACHŘI... gratulujem =o)

Nakonec mě taky nebylo uplně nejlépe, protože jsem si každou tu pitomůstku zkusil a vono když se smícha v jednom žaludku mléko, čilli papričky, krémská hořčice, ocet, marshmallow, pikao, a už nevím co, tak to taky nedělá dobrotu =óD
víc fotek bude na www.nautilus.pc.cz v sekci zažili jsme hned, jak to tam dám... nejspíše asi až zítra...
Všem zúčastněným děkují, bo bez vás by to nešlo ;o)

matematika, chemie,....až jde hlava kolem

Včera večír.. hej nečti mi přes rameno... diky... (ale kamarád... prej že si to stejně přečte na blogu =)
Včera večír (no a vlastně odpoledne taky) jsme si udělali s Zuzi docela hezký den.... -o)
Strávený nad chemií... no když vynechám tu procházku a pak to fajné zakončení, tak to bylo hustý... jako že doufám, že se ti to Zuzi podaří napsat alespoň na tři, bo věřím, že jsme tomu dali docela na frak a myslim si, že za jeden den toho stihnout víc opravdu nešlo... docela mile jsi mne překvapila, jak se rychle učíš (no a kdyby nahodou nebyla ta pisemka nejrůžovější, tak na to ještě mrknem a dáme tomu trošku víc toho času =)

Chtěl jsem říct, že to bylo opravdu hodně v pohodě a jestli to dopadne zítra taky dobře (myslim tím ty kvadratické rovnice) tak se asi vrhnu na učitelství, protože mě to fakt baví... jako že můžete předávat lidem svoje vědomosti a... ono to tak zahřeje na srdíčku, když to toho člověka naučíte a on to pak fakt umí... heh... a ne abys to neuměla! =o)
Pár slov na závěr... doufám, že jestli ji napíšeš dobře, tak to zajdem dneska oslavit a jestli to nenapíšeš dobře, tak to pujdem zajíst na žal, co? =o)

PS: fakt sorracek za ten "překlep" =o(

pooh... není to blbost...

Dneska ráno jsme se probudil (jestli tomu, co bylo v noci se dá říkat spánek...) a řekl si že bych strašně rád napsal o mém nejoblíbenějším hrdinovi, který se jmenuje Pooh.
Dokonce jsem si stáhl u Kačky i tady ten obrazek, ale nejak jsem se k tomu nedostal, nebo jsem spíš nevěděl, co napsat, aby to taky někoho zajímalo, a tak jsem tu myšlenku pustil k vodě...
Potom jsem ale přijel domů a... peťa s alim koukali na Pú a Vánoce, či tak nějak...
Byl to strašně dojemný příběh a když se to tak sešlo, nakonec o tom něco napíšu...

Králík se nazlobil na medvídka, prasátko, tygra a iáčka za to, jací jsou a jak se k němu chovají... medvídek mu pořád jí med, prasátko se strachy schovává pod jeho postel, tygr mu svým skákáním vždy všechno zničí a iáček je pořád takovéj smutnej... Králíka už přestalo bavit, jak jsou jeho kamarádi nedokonalí, že nejsou podle jeho představ a řekl jim to do očí.... že proto, jací jsou s nimi už nemůže být a odchází... a odešel...
Všem zvířátkům to přišlo strašně líto a chtěli aby s nimi králík byl a tak si dali novoroční předsevzetí, že se změni...
Medvídek přestal jíst med (a stal se z něj smutný medvídek)... iáček přestal být smutný ( a nahradil si to tím, že začal jíst med), prasátko začalo hopsat a to ho zbavilo jeho strachu a tygřík si uvázal na ocas kámen, aby hopsat nemohl... a začal se najednou všeho bát...

Doběhli za králíkem, který byl už na odchodu a ten, když si všiml, že jsou všichni ještě podivnější, než byli předtím, definitivně se rozhodl jít pryč.... a odešel

Když šel, stalo se neštěstí a on uvízl na stromě a hrozilo že spadne a ublíží si... prasátko to videlo a začalo se o králíčka bát... tygr si odvázal kámen a vyhops nahoru a králíka sundal... přitom shodil vcelí hnízdo přímo méďovi na nos a on med mu stekl do tlamy... nakonec z toho rozčílení se zapomněl iáček radovat a stal se zase smutným....
Najednou byli všichni zvířatka hodně smutné, protože si uvědomili, že se nedokázali změnit a že jsou stejní jako předtím a že kvůli toho králík určitě odejde...

Králík si ale uvědomil, co znamená přátelství, na čem je založený jejich vztah... uvědomil si, že udělal chybu a že se musí změnit on sám... a změnil se... ale ne kvuli svým přátelům, ale kvuli sobě samému... vrátil se domů a bylo vše při starém... tak, jak to měl králík stejně nejraději... ustrašené prasátko, zběsilí tygr, smutny iáček a hloupoučký méďa...

kryštůfek to pak zakončil větou, která se mi fakt moc libila: přátele ti pomáhají být víc sám sebou =o)
a celý příběh končil písničkou, kde se zpívalo:Díky přátelům za spoustu dní, kdy krásně bylo nám...
a tak i já vám chci říct, protože zpívat neumím =,o( díky přátele za spoustu dní, kdy krásně bylo nám =o)

fajný den

je vecer a ja sedim u Kaci doma a vzpominam na vse, co jsem dnes zazil... vyrazili jsme se sperlichem sice o pul hodiny pozdeji, nez jsme predpokladali, ale do opavy jsme dorazili vcas a vlak do ostravy jsme stihli uplne perfektne.... taky nas pak uz cekala Kaca, která pro nás pripravila fakt uzasny den...
Hned jak jsme vybalili, vyrazili jsme na poledně-odpoledni piknikovou obedo-veceri do parku a taky na zahradku, kde jsme potkali babicku a dedu od kaci a byli fakt hustí... jako oba...
Deda nejdrive dorval souseda, ze blbe parkuje a ze kvuli toho nemuze vyjet autem ven a pak jsme hned k jinemu sousedovi vyhazovali pres plot starou sedacku a byla tam jedna pani a strasne blbe na nás koukala a deda rekl: co cumíš krávo, at z toho slunka neoslepnes.... jesli chces, ti to prodam za 200
a nebo jsme se bavili o solarku a on na to: jako na pět minut do solarka? a kolik za to chtej? urcite tak 180... tak to bych se na to mohl... se raději spálím doma žehličkou... a jeji babička pouziva icq a jak ona rika doslova SKYPE (čti skype, ne skajp) =óD
a hafo dalších úžasných hlášek, které radeji psat nebudu =o)
no a pak jsme si opekli nejake spekoně, prošli se uplně fajným parkem a rovnou do cajovny, kde nas cekal adam, ozi a adam (sperlich se na nej nemohl dockat...) jo a taky prisel Arny a tak jsem se seznamil zase s dalsim uzasnym clovekem a okostoval místní specialitku rybízový nektak a kluci dali vodara a tak =o)
byl to moc fajnový večer... a....
AAAA ještě nekončí.... wow =o)

omyl se zarovkou

Po leta se nam tvrdilo, ze zarovky vyzaruji svetlo. Posledni vyzkumy vsak ukazaly, ze je tomu jinak. Zarovky nevyzaruji svetlo, ale zato pohlcuji tmu. Proto se jim spravne ma rikat pohlcovace tmy. Teorie pohlcovacu tmy dokazuje, ze tma ma hmotnost a je tezsi a rychlejsi nez svetlo. Zakladem teorie pohlcovacu tmy je tvrzeni, ze zarovky pohlcuji tmu.

Vezmeme si pohlcovac tmy ve vasem pokoji. Jiste potvrdite, ze v jeho blizkosti je mene tmy nez kdekoli jinde. Cim vetsi pohlcovac, tim vice tmy dokaze pohltit. Pohlcovace na parkovisti maji mnohem vetsi kapacitu nez pohlcovac ve vasem pokoji. Stejne jako vsechny veci ma pohlcovac tmy jen omezenou zivotnost. Jakmile se tmou naplni, nema kam dalsi tmu pohlcovat. To se projevi tmavou skvrnou, ktera jev plnem pohlcovaci jasne viditelna. Tma, kterou pohlcovace pohlti, jde pak draty do energtickych zavodu, ktere ji likviduji, obvykle za pomoci fosilnich paliv. Primitivnim pohlcovacem tmy je i svicka. Nova svicka ma knot bily. Po prvnim pouziti zjistite, ze v dusledku pohlcene tmy knot zcernal. Date-li do blizkosti fungujici svicky tuzku, zcerna take. Je to proto, ze kolem ni proudila tma do svicky.

Nevyhodou techto primitivnich pohlcovacu tmy je jejich omezeny dosah. Existuji i prenosne pohlcovace tmy. V nich ma zarovka prilis maly objem, a musi se do jeji blizkosti proto instalovat odkladiste tmy, lidove zvane baterie. Jakmile se odkladiste zaplni, musi se vyprazdnit nebo vymenit; potom muze pohlcovac opet fungovat. Tma ma hmotnost. Ta se projevuje trenim pri prechodu tmy do pohlcovace a toto treni pohlcovac zahriva. Proto neni radno dotykat se pohlcovace v cinnosti. Jeste vetsi problemy jsou u svicky: hmota tmy do ni musi proniknout pevnym knotem misto pruhledneho skla. Tim se uvolnuje jeste vice tepla a neni proto vhodne sahat ani na fungujici svicku. Zahrivani pracujiciho pohlcovace je pochopitelne. Stlacujete-li plyn, zahriva se - a stejne se zahriva i tma stlacovana do dratu zarovky.

Tma je tezsi nez svetlo. Plavete-li tesne pod hladinou, vidite kolem dostatek svetla. Ponorujete-li se hloubeji a hloubeji, vsimnete si, ze je kolem stale vetsi tma. Ve velke hloubce je tma uplna. To je proto, ze tezsi tma klesa ke dnu a lehci svetlo zustava nahore. Proto se take svetlo a lehky v anglictine rekne stejne. Zbyva jeste dokazat, ze tma je rychlejsi nez svetlo. Postavite-li se v osvetlene mistnosti pred zavrenou skrin a otevrete pomalu dvere, uvidite svetlo pomalu pronikat dovnitr. Tma je vsak tak rychla, ze ji nikdy neuvidite prchat ze skrine ven. Az tedy priste uvidite zarovku, nezapomente, ze to neni svetelny zdroj, ale naopak pohlcovac tmy.

autorská práva =o)

přátelé, neuvěřili by jste tomu, kdybych vám to teď názorně neukázal...
víte asi v blízké době strašně ale brutálně zbohatnu... vymyslel jsem totiž uplně úžasnou věc, která udělá díru do světa... sice jsem si ji ještě nepatentoval, ale už brzy budu.. tak doufam, že mi nikdo muj napad nevezme dřív, než to udělam, protože všem, komu jsem dal link na svůj blog bezmezně věřím (anebo alespoň věřím)... i když prachy jsou sviňa co? =o)
vymyslel jsem uplně novou věc, a to..................................................
uplně nového smajlíka.... je to tento smajlík =óD
úžasné, že?
je to tak velký a mocný úsměv (jako že ta daná věc tolik pobavila), že daný dotyčný člověk vybouchl smíchy tak moc, až dokonce vysmrkl trochu hlenu...
Vím, vím, může se to na jednu stranu zdát až příliš nechutné, na druhou stranu jsem ale neviděl nikoho víc pobaveného, než toho, kdo při smíchu smrká
(pozn. na konec - kamaaráda jsem jednou u obědu tak moc pobavil, že smrkal bramborovou kaši) =ó)

e. hemingway

jednou řekl: A přitom ze všech živočichů je to jen člověk, který se umí smát, ač k tomu má vlastně nejmíň důvodů...
hm... přemýšlel jsem nad tím trošku a nevím...možná to dává Bůh, nebo tak, ale připadá mi, že v poslední době mám v životě hodně důvodů proč se smát...
dokonce nejde ani o to, že člověk prožívá úžasné věci... posledních 14 dní zažívám třeba to, že vstanu a jsem rano strašně moc nadšenej, jako že je hezký den, fakt super vzduch a tak... nevím, jsem asi nejaký cíťa, či co =o)
ne jako fakt, posledních 14 dní je uplně nádherných...
Myslim si, že to je hodně o rozhodnutí, jestli se chci, nebo nechci smát... a já chcíííí =o)
No a k tomu že to je teď vždy ráno tak fajné probuzení, tak mi toho do cesty Bůh taky poslal strašně moc... no... jsou to docela osobní věci, takže nevím, jestli o nich mluvit, ale každopádně jsou moc fajn... no třeba příště napíšu o nich něco víc =o)

komix... říkejme tomu třeba fotomontáž

doporučuji pro lepší efektivitu čtení a pobaveni zvětšení komixu na velký obrázek

Vztahový víkend

Velikonoce jsou za námi. Na vztahovém víkendu bylo úúúžasně. Sluníčko svítilo na nádherně zelené kopce, kde se pásli jeleni a taky tam byli laně a zajíčky a bylo to moc hezký. Jo, když už jsme u těch zvířátek… kluci spásli velikonočního beránka ještě než jsem stihl dorazit…krkouni jedni…No, prostě pohodička na statku (tedy prej chata pro 15 lidí… vešlo by se nás tam ale klidně 50 =o)


Jeli jsme do Koberna, kde se upevňoval jak náš vztah s Bohem, tak taky vzájemné vztahy. Zpravidla na vztahovém víkendu nebývá žádný program, protože přes mnoho programu se vztahy špatně upevňují…přiznám se ale, že např. v sobotu byl tak squele nabitý program, že jsme v neděli všichni usínali už před desátou (ti nejodolnější, mezi které jsem samozřejmě patřil i já, to dotáhli až do dvou do rána…pak padli vysílením – jen si říkám, co se mi to asi tak zdálo, že se tak tlemím= o)

Jediné, co mě moc zklamalo bylo to, že úzkokolejka nejela… to mě vyvedlo z míry natolik, že jsem chtěl ukončil svůj život na kolejích. Ale pak mi došlo, že přece vlastně nejede a že bych tam musel čekat opravdu dlouho a tak jsem raději vstal a šel po svých…

víc fotek bude na netu na www.nautilus.pc.cz v sekci zazili hned, jak se k tomu dostanu…ale teď, teĎ to jdu dospaat…

hej hej... v pondělí jsme v eXtremu házeli vajíčkama, v úterý měla Piri s Any art a dělali tam vajíčka, ve středu jsem měl na večeři vaječinu, dneska jsem potkal na zemi rozbytí karton vajec a taky když jsem se učil nové věci do motýlka, tak jsem... no... však zasvěcení ví =o)
a tak si tak říkam, co asi příjde zítra...

Mám totiž takové podezdžení... ony asi budou zanedlouho Velikonoce (ale není to ověřená informace...)
ted když jsem v ty praci a dělam tolik na kompu a mam tolik času, tak je to docela husty (skoro jako žloutek) co vše na tom netu stihnu =o)

out doooooooor

tak v létě prej mířím a extremní outdoorovou akcičku... jako že skály, raft, paint ball, noční hra a tak... no a nejni to ani v celku drahé... jen za 1 500 Kč... jako že do leta se to dá našetřit... nu... tak jsem k tomu hned vytvořil plakátek.... mužete na něj mrknout a kdyby jste chtěli někdo jet, dejte mi vědět, protože místa jsou omezená a ta akce je dobra... A myslim, ze to stojí za to... no však mrkněte a uvidíte sami... jde jen o to říct v čas =o)

Harry potter čaruje =o)

Včera večír za mnou přišla Deňa, prej že má vězně z azkabanu a jestli bych se na to s ní nepodíval až domaluju ty stěny (v místnosti na fotbálek)
NO, a ja řekl.... tak jo Deny, až domaluju a vyhodím všechny děcka z klubu, tak se na to spolu mrknem...
Náhlé =o) přišla Anička a říká... "na co že to budete koukat? co?" ... no na Pottra =o)... "jééé tak já se budu koukat s vámi!"
Za pět minut slyším Aničku... "Ali, budeme se s Denčou a Honzou koukat na Pottra, nechceš s námi?"
Tak to už mě jemně jímal tik v oku, když jsem si představil, že se budeme ve čtyřech mačkat u patnáct čtyřky monitoru... jako že i když je širokoúhlý, pořád to je jenom patnáct palců... Jako že fakt jsem byl smutný, protože jsem si říkal jak fajný večer to bude a teď jsem se měl mačkat se čtyřmi lidmi u notebooku.... (jako ve třech by se to ještě dalo, jako že to mačkání, asi by to bylo ještě v pohodě, když by se ke mě mačkali 2 holky a ja měl notebook před sebou... ale koukat se z úhlu...)no a pak přišla ještě Nikol a bylo jasné, že jestli se bude chtít koukat i ona (a ona chtěla) tak já už asi nebudu chtít... fakt mi to pokazilo naladu... ale...

Naštěstí kmet byl ještě v kanclu a tak jsem od něj vysomroval promítačku a tak se nám podařilo kouknout na film a zároveň si ho i užít =o) ... akorát bez mačkání =,o(
Jo a Harry zase zvítězil a Hermioně to opět slušelo víc a víc...
akorát Ron Weasley me fakt zklamal... už z něj není takové ucho, jak bývat...docela rozumnej kluk (ještě chviličku a pujde na Oxford, či co =)

Bůh dává, Bůh bere... zamyšlení

Tak jsme si říkal, proč to ten Buh takhle dělá? všimli jste si toho někdy? Jestli ne, zkuste zapřemýšlet, co jste zažili anebo si zkuste všimnout až se zase něco podobného bude dít kolem vás...
Občas se vám stane, že Boha o něco poprosíte a On vám to dá... ale i když vám to dá, máte pocit, že vám to dal ne proto, že by to byla Jeho vůle, ale prostě proto, že jste si to přáli a On vám chtěl udělat radost... většinou to pak definuji slovy: "Neřekl mi ani ano, ani ne... ale stalo se to." anebo: "řekl mi, je to na tobě Johny"

Přemýšlel jsem proč mi ty věci dá, když to v podstatě není Jeho vůle... v podstatě mi v tom nechává svobodnou ruku. Jako by říkal:"rozhodni se, jak sám chceš"

Trošičku jsem nad tím přemýšlel a je fajn, že tohle Bůh dělá. Nejsme Jeho loutky, se kterými si On hraje... má sice nějaké ty "pravidla hry" ale dává nám občas úžasnou svobodu dělat vlastní rozhodnutí se slovy: I když se rozhodneš tak i tak, budu s tebou a nebude to špatně...
Ale v kontextu toho jsem si všiml taky jedné věci, kterou dělá... a je docela podstatnější, než to, že nám to dává... tou věcí je to, že nám to pak bere...

Bůh nám čas od času rád splní náš sen, o kterém si tajně necháváme zdát, když jdeme spát... Dá nám ho a nechá nás si ho užívat...pak po nějakém čase (měsíc, dva, půl roku, rok... prostě jak kdy) udělá jednu věc... vezme si ten náš sen nazpět... Udělá to, že nám jej jen tak dá a pak si ho jen tak vezme... zkuste si toho všimnout...

ALE PROČ TO DĚLÁ?
věřím tomu, že to má jeden logický důvod (neviděl jsme Boha jednat nelogicky, i když se to může někdy na první pohled zdát) Vezme nám náš sen abychom si mohli realitu opravdově ošahat...aby to už nebyl jenom hezký sen.
Začalo to tím že jsme si něco přáli, něco dostali a po čase přijde čas kdy Bůh poví něco jako:"tak už máš cos chtěl a teď ukaž, co s tím uděláš ty sám...kapitál do startu jsem ti dal, umíš ty sám rozhojnit ten majetek? Přestaň snít a začni to žít... do teď jsi pro to nemusel nic dělat, ale teď jestli to stále chceš, tak ti říkám kámo...věci se mění"

Myslim si, že když nám dá věci, o které jsme ho prosili, dá nám taky časem zakusit, že každá věc něco stojí... i ta darovaná. A pak už záleží jenom na nás, jak se k tomu všemu postavíme... čili definoval bych to slovy: "něco jsem ti dal...jsi ochotný ty za to dát něco Mě?"
často pak chce Bůh ale nějakou fakt velkou věc, něco čeho o co nechceme jen tak přijít... ale On moc dobře ví, co dělá...

Když Mu totiž tu věc dáme (možná nám ji nikdy nevrátí) zpravidla nám ji vrátí nazpět, ale už v jiné podobě... Je to stále tatáž věc, není tam nic navíc, nic méně, ale prostě ty ji už prožíváš jinak... a to je obrovsky osvobozující.

know how... jede vláček letí a letí... další díl

ujel nam vlak po ceste domu... to zamrzi co? noooo jooo hej jak ted premyslim, prozil jsme na know how strasne moc veci a asi bych chtel aby je blog vsechny pojmul a je mi uz ted jasne, ze ani nahodou...
tak jsme tak čekali na vlak... ja a Mira... a Zuzi měla foták a mi fakt dobrou naladu (kdo by neměl když nám ujel vlak a museli jsme na další čekat 2 hodinky, co?) a tak jsme se s Mirou vydali do místní buše hledat nejakou tu zábavu... Joooo to byla smažba... děcka, co odešli do města neví o co přišli... Hej... a když jsme doblbnuly v tom lese, vyrazili jsme k místním vodopádům a gejzírům, a byla to prostě krása. Děckám jsme ale nic neřekli, aby nám nezáviděli co vše jsme tam brožili... však se sami přesvěčte jaký zažraný výraz máme =o) To je zdokumentovaný moment, kdy jsem zrovna zahlédl vodopády. Hned jsme se vydali k nim, zabili po ceste par krokodylu, ja ještě zabil vlka, který se mi zakousl do kalhot a pak si už jen užívali nádherně zurčící vody...

eXtreme... fest rekordy

v dnešním klubu jsme se pustili do fest rekordů a již jsou první držitelé těchto rekordů zapsání ve VELKÉ KNIZE REKORDŮ NAUTILUS.

Dnes se bojovalo o překonání dvou rekordů.

1. byl hod vajíčkem... tento rekord měl hodnotu 32 metrů a 38 centimetrů a vyhrál ho Marek a Peta. Tento rekord byl ale v podstatě haluzový, bo jim vajíčko spadlo, cca 5 krát se odrazilo od zeme a zůstalo nedotčené...

Soutěžilo se vždy ve dvou, z nichž jeden vajíčko házel a druhý ho chytal. Každý soutěžní tým měl k dispozici 3 vajíčka. Vyhrál ten tým, kterému se podařilo hodit vajíčkem nejdál a přitom ho nerozbít... Dokonce nám při hodu vajíčkem spadla jedna dívenka do řeky... když se šla umýt =o)

Moje maličkost hodila 25 metrů, čímž se dostala (z morálního hlediska) na první příčku =o)
2. fest rekord bylo zadržení dechu pod vodou v řece, která měla kolem 7 stupňů =o) max. rekord 19,6 vteřin... fakt se to nedalo v také kose

know how... jak jsme si to užil?

na know how bylo fakt fajn... už jenom proto, že jsme tam poznal fakt fajn lidi, kteří mě pozvali k nim na návštěvu do TS a moc mě to potěšilo... určitě tam zajedu, protože odmítnout pozvání by přece znamenalo odmítnout ty lidi a to se nejenom neděla, ale stejně bych je asi moc rád viděl =o)

Jinak to byla šupa... Vše se vedlo, jak jen se dalo. Když jsme tam jel, čekal jsem trošku něco jiného, měl jsem nějaké sny ale je fajn, že se věcičky změnili a může to být tak jak je =o) Je mi jasné, že asi nechytnete co tím myslím, ale to je v poho =o) stačí když to chytám ja, ne?

No, výlet se hezky vydařil a až na jednu nepříjemnost (cestu domů) bylo moc hezky. Svítilo nám tam sluníčko, program který jsem tam měl a taky oba workshopy byly strašně v pohodě, natočil jsem tam cool video, seznámil se s novými lidmi a prostě si to užil

know how… výlet po Bratislavě

aneb klony johny útočí

o know how napisu asi více věcí... ale pěkně po pořádku =o)

Už je to tak, udělali jsme si také výlet po Bratislavě… a nevěřili byste kde všude jsme byli a co všechno jsme potkali…

Při naší cestě skrz B. jsme potkali chodící živou reklamu a tak jsme neodolali a hnedle jsme si udělali nějakou tu fotku. No a jelikož jsme měl jemnou depresi, že bývávám málo na fotkách z akcí, tak jsem tomu udělal přítrž a fotil se a fotil a fotil a fotil a fotil a fotil a tak =o)

Když jsme se tak procházeli, tak nás ani v nejmenším nenapadlo, co nás ten den čeká….Netušili jsme, že zde budeme také sjednávat pořádek, stejně jako u nás. Při naší procházce jsme totiž načapali jednoho borce, jak vylézá z kanálu poblíž jedné nejmenované banky. Zavelel jsme útok a společně s kluky jsme se na něj sesypali. A že jsme mu dali co proto… Duchapřítomnost nás neopustila ani v tomto čase a pro jistotu jsme vše, hned po zákroku a znehybnění pachatele, zdokumentovali. Po celé této vysoce náročné akci, při níž jsme ještě také plnili tajnou outdoorovou misi TS Bratislava, nám docela vyhládlo a tak jsme celé naše dobrodružství zakončili u pana Mc Donalda (pozn. autora: mezi námi… docela fajn týpek)