taneční kurzy

Decka v klubu se dnes dozvěděli ze umím tančit....
asi kvuli toho, že ze me byl Elvis... No a tak jsem dostal za ukol naucit je tancit... ale chlama byla.... a jeste bude... málem si u toho jeden borec zlomil nohu... ja mu rikal, at to nedělá...
ale on to rozchodi.... snad.
No a zítra už letíme... teda farame...jako vlakem na know how... tak jsem zvědaví, jak se Tensing vytáhne... ale věřím, že to může být hodně v pohodě =o)

nepříjemné setkání 2... horor pokračuje

(jednička viz. http://corwy.blogspot.com/2007/03/nepjemn-setkn-o.html)

tomu by jste nevěřili... můj horor snad nebere konce... Zase jsem ho potkal... Dneska se mi zase snažil přilepit na paty, ale s grácií sobě vlastní jsem ho setřepal... Uvažoval jsem, že si na něj zítra hezky počíhám a dám mu pěkně nažrat mojí podrážky... ať ví, jak to chutná. Nejhorší je, že když ho potkám, nemůžu se jej jenom tak zbavit... Dokonce ho už cítím, kudy chodím...

Kdyby někoho napadlo, jak se ho účinně a jednou provždy zbavit, prosím poraďte... děkuji

narcista =o)

jo jo, vím vím, že bych se měl v klubu věnovat dětem, ale když mě dnes nebylo pořád ještě uplně nejlepe a jirka dotáhl fotak a tak jsem nezahalel a hned jsem ho otestoval... teda na to, že má 6 mega pixelu, tak ten obraz nic moc... no ale děckám se moje fotka hned zalibila (tak trošku je podezdřívám, že v tom je nějaký skrytý smysl) a říkali, ať jich vyfotím víc, že vůbec žádné fotky nemam a že se vlastně nikde vůbec nefotím. Nemyslím si, že by to byla uplně tak pravda, ale určitě mě to potěšilo a tak jsem začal fotit... Popravdě musím přiznat že jsem to příliš dlouho nevydržel, tedy asi 5 fotek a z nich byly dvě uplně v pytli, tedy jako na vyhození, ale alespoň 3 zůstali. Tak jsem si říkal že se pochválím, jak mi to tam sluší, když to nikdo jiný za mě neudělá =o) a proto... važme si těch fotek, bo další zase dlouho nebudou... No, kluci mě už čekaj před lidlem... prej je mam rozdrtit ve florbalku.... taková výzva se neodmítá... tak já běžím... nejní přec nic lepšiho nad noční hokej (snad jen noční lyžování)

uuž je mi líp, anebo ještě ne?

Víkend byl jeden z nejhezčích... měli jsme jit s Den na ten ples... taky že mi pěkně vyhubovala, že jsem nešel... přátelé v jednu v noci z 23. na 24. jsem se vzbudil...strašná zima...fakt strašná... tak první věc, která mi proletí hlavou: "aaaa... babička zase vypnula topení" ona jako čas od času vypne topení a pak je nahoře fakt zima.... ale taková zima mi ještě nebyla... byl jsem v pořad v polospánku a tak jsme se dobrých 15 minut nějak snažil lepe přikrýt či zahřát... pak mi došlo, když jsem koukl na mé dva bratry, kteří si poklidně spali, že tu asi něco nehraje... byla mi fakt obrovská zima... celý jsem se třesl. Došlo mi, že to je zimnice.

Nejhorší je, že jen tak z ničeho nic, byl jsem v pohodě a najednou... chtěl jsem vzbudit Aleše ale ten na mě v jednu v noci z vysoka...
Rozhoupal jsem se vstát... vylezl jsem z postele... dotkla se mě zima (babička opravdu stáhla topení) Byla mi taková kosa, že jsem měl problém vubec jit... ze schodu jsem se skoro skutálel. Chtěl jsem si nalít čaj, ruka se mi tak chvěla, až se mi klepala =o) Opařil jsem si ruku =o) bylo to fajn... měl jsem už horečku 40 stupňů ale takovou zimnici jsem nikdy neměl. Vzbudil jsem babičku a pak už jsem ji nechal, aby se o mě postarala, nebyl jsem schopný ničeho. Měl jsem zničeho nic, bez varování, teplotu 39,2, kterou se mi podařilo srazit na pouhých 38,8 a tato teplota se mi držela celou sobotu at jsem jedl jake chtěl prášky. Večer v sobotu mi pak spadla z ničeno nic na 37,4 a to se mě drželo ještě i v neděli... tedy kdyby mi spadla teplota na 37,4 v sobotu, na ples bych asi sel, ale... nestalo se... asi si Buh nepřál abych tam byl, či co, bo...teď už jsem v pohodě =o) Příště to stačí jen naznačit, já jsem docela chápavý =o)

Vím, že bych asi neměl, ale když to je tak komické....u zubaře

Jedna moje kamarádka, raději nebudu jmenovat.....byla dneska ráno u zubaře... prý ji nějaký chlípník uvolnil zámeček a ten se ji ted vyklal... už asi 3 měsíce...doufám že neprozrazuju nejaké osobní informace. No a jak si tak sedela v tý čekárně, najednou příšla sestřička (kdo by to byl čekal, že... v čekárně...jako na plovárně snad...ale v čekárně...) a říká... slečno X (písmeno X budu používat místo jména, aby bylo složitější danou osobu identifikovat) a říká... slečno X, pojďte rychle dál. No a ta slečna vstala a byla strašně zmatená, protože to v čekárně nečekala. Ona, víte, měla v puse žvýkačku a najednou šla do ordinace... ale její duchapřítomnost ji neopustila. V nestřežený okamžik žvýkačku z pusy vytáhla a schovala ji do kapsy, čímž celou situaci zachránila a nikdo si ničeho nevšiml...a tak jsme potom čistili kalhoty (tedy ona sama, ja se jenom bavil...)

oooslavuj, uspěch oslavuj =o)

tak lidičkové, tak trvalo to dlouho, ale nakonec se mi povedlo rozchodit komentaře a i když nepředpokládám, že se bude rvát o to, kdo přidá víc komentářů, tak tu ta možnost konečně je... a jak jsem to udělal? podival jsem se na help a odpověď na moji otázku jsem tam nenašel. Tak jsem se podíval do help group a potkal jsme tam hromadu lidí, kteří mají stejný problém... už 3 měsíce... je to asi chybička blogu... no a tak jsem si založil nový blog, který fungoval, ten starý jsem překopíroval na nový, starý smazal, nový přejmenoval na původní a frčí to.... jo jak říká jeden můj kamarád... co nejde spravit kladivem, jde spravit větším kladivem =o)

narozeniny...

18. 3. mi bylo už 22...docela dost, říkam si... měl bych se zamýšlet nad životem ;) ale narozeniny byly moc fajn, asi jedny z nej, co jsem zažil...zašli jsme do slona a tam to oslavili... bylo nas tam požehnaně. Dostal jsem taky hafo dárků...

Nejvíce mne překvapili asi dvě věci... když mi k narozeninám popřál Mira z čajky a jako dáreček mi dal, že si můžu někdy zařídit jeho mini cooper, druhý že mi popřála maminka od Vlaď... nevím proč, ale sptrašně moc mě to potěšilo, navíc když byla uplně první, kdo mi ten den popřál... vždy jsme nejvíc štastný za toho nejvíc nejprvnějšího... ostatní se po něm většinou už jenom opakují ;)

jo a ted jsme si vzpomněl... dostal jsem pusinku od Hanky Ulmanové =o) taky mě to překvapilo, ale strašně moc mile... bylo to fakt hezký. Od Míši jsme dostal strašně hezké přání,škoda že tu nemám foťáček abych to nafotil... no ještě hromadu a hromadu hezkých věcí. Taky mi dali Sany s Sabčou nožík, uplně jsme to nečekal... fakt mě brutálně překvapili... no ale užil jsme si to a věřím že všichni se mnou...
jo a ještě jsem dostal od Zdeňka pro mě a Deny vstupenky na sobotu na ples, byl jsem na něm už před třemi lety a nebyl špatny... jo a od Deny jsem odstal pozvání na další neděli taky na ples... budem asi chodit pravidelně, v Opavě jsou prej nějaké plesy každou neděli + škola tance, či co =o)
PS: upřimná omluva lidičkám, kteří přišli a ja si nenašel čas s němi skecnout...

říkejte mi strejdo...

výška: 52cm
váha: 3,30kg
jméno:matouš náhlý

tak to jsou zatím vstupní údaje, které mi naznačují že mi můžete od 15.3. 2007 od 19:18hod. říkat strejdo Johny (opomeneme teď že mi můžete říkat strejdo řidiči Johny). Je to chlapak jak se patří, s maminkou jsou už doma a brácha je z toho uplně na větvi... cituji: "Taky jsem pozadal o den volna z nove dovolene na utery, abych mohl byt prvni den kdy se vrati z porodnice s nimi doma, protoze ono to je fakt zahul pro cerstvou maminku."
dokonce je to takový borec (že by to měl po mě) a už má i svoje webovky... a to je co říct, když vezmeme v uvahu, že ještě neumí pořádně nic uchopit... link je http://www.matous.ic.cz/ kde má veškeré své udaje jak česky tak i anglicky pro případné zahraniční návštěvníky a galerii plnou fotek... prý ho bude ale už velice brzy rozširovat...

nejhorši na tom je, že brácha je už taťka, mamka s taťkou jsou dedeček s babičkou a babičky už pra pra pra...

nepříjemné setkání =o)

znáte ten pocit, když chcete moc a moc potkat nějakého človíčka a přitom víte že on vás ne? tak to se mi stalo dneska ráno... jdu si takhle do Nautilu a na zemi si tak leží velký psí exkrement... no já si ho vůbec ale vůbec nevšímal... ani jsem nevěděl, že tam je... ale on se se mnou chtěl mermomoci seznámit... zatvářil jsem se, že mi je docela nesympatický ale on si tam pořád ležel... řekl jsme si... tak to ne a už už jsem mu chtěl šlápnout do úsměvu.... nakonec mě ale můj vztek přešel a rozhodl jsem se to neudělat... ale ještě teď když si na to vzpomenu mě to táák vytočí, že bych se nejraději vrátil a zašlapal ho do země... možná až pujdu zpět, tak si to s ním vyříkám...

můůj milý deníčku

Tak a je to tady, ta slavná chvíle právě přišla.. tedy nevím jestli je tak slavná, ale každopádněpřišla... jo jo, přesně tak, mluvím o založení mého blogu... Mám teď poslední dobou trošičku víc času, nemám po večerech co dělat a tak jsem si řekl, že to není zase až tak špatný nápad... no a jelikož je éra deníčků už dávno pryč, tak je ten blog přece jenom docela rozumné řešení, nepletu-li se =o) jediné co mě opravdu moc mrzi je fakt, že tu nejní tahoma font... ne že bych si na tom tak nějak moc zakládál, ale přece jenom... tak jen doufám, že mě to prvnotní nadešení nepřejde hned po týdnu, dnu či hodině... snad nebudu jako můj starší brácha, jehož deník jsme našel když mi bylo tak patnáct a neomaleně jsem si přečetl jeho první a zároveň taky poslední stránku, kde jeho první zápis končil slovy... dobrou noc deníčku, těším se na tebe zítra... a pak už následovala jen hromada prázdných stránek ;)